:09:05
Herr Victor Moritz.
:09:10
Victore.
:09:12
- Koneènì jsi tady.
- Co se dìje, Elizabeth?
:09:14
- Henry psal.
- Ano. První dopis za 4 mìsíce.
:09:18
Právì mi byl doruèen.
:09:20
- Victore, musí mi pomoci.
- Samozøejmì, e ti pomohu.
:09:24
Mám strach.
:09:26
Ètu to poøád dokola,
ale vùbec tomu nerozumím.
:09:31
Poslouchej.
:09:33
"Musí mi dùvìøovat, Elizabeth.
Buï trpìlivá.
:09:36
Má práce je na prvním místì,
je teï dùleitìjí ne ty.
:09:39
V noci ve skalách
skuèí vítr.
:09:41
Nikdo zde není.
:09:43
Slídivé oèi nespatøí mé tajemství."
:09:47
- Co tím mùe mít na mysli?
- Jak to pokraèuje?
:09:51
"Bydlím nedaleko mìsta Goldstadt
na oputìné strání vìi.
:09:56
Je tu se mnou jen mùj asistent,
aby mi pomohl s mými pokusy."
:10:00
- S pokusy?
- Ano, a právì toho se bojím.
:10:03
V den naeho zasnoubení
mi øekl o svých pokusech.
:10:07
Byl tak blízko k úasnému objevu,
e si myslel, e se snad pomátne.
:10:12
Mìl takové zvlátní oèi.
Musí to být nìjaká záhada.
:10:15
Nechala jsem se unést jeho slovy.
:10:18
Nikdy jsem o nìm nepochybovala.
Ale dìlám si starosti. Nemohu si pomoci.
:10:23
A teï ten dopis. U tu nejistotu
nemohu snést. Musím to zjistit.
:10:27
Victore, vidìl jsi ho?
:10:29
Ano. Asi pøed tøemi týdny.
:10:32
Byl na procházce v lese.
Také mi povídal o své práci.
:10:36
Chtìl jsem ho navtívit v laboratoøi.
:10:38
Øekl, e do ní za ádnou cenu
nikoho nevpustí.
:10:41
- Choval se velice podivnì.
- Co s tím udìláme?
:10:45
- Jestli je nemocný...
- Nedìlej si starosti.
:10:47
Pùjdu za doktorem Waldmanem.
Uèil Henryho na lékaøské fakultì.
:10:51
Snad mi toho øekne víc.
:10:53
Victore, ty jsi andìl.
:10:55
Ví, e bych pro tebe
el a na kraj svìta.
:10:58
To by se mi moc nelíbilo.
Mám tì pøíli ráda.