:01:11
Nevím jak vás,
ale mì vdy rozbolí u srdce,
:01:14
kdy vidím zábìry z války.
:01:16
Vichni ti okøídlení mariòáci,
ponorkové hlídky, abí mui
:01:19
a partyzáni na Filipínách.
:01:22
Nejvíc mi ale vadí,
e není ádný film
:01:25
o váleèných zajatcích.
:01:28
Jmenuji se Clarence Harvey Cook -
a øíkají mi Kuchtík.
:01:32
Sestøelili mì nad Magdeburkem
v Nìmecku v roce 1943.
:01:35
Proto nìkdy koktám,
zvlá kdy jsem rozruený.
:01:38
Byl jsem dva a pùl roku
ve stalagu èíslo 17.
:01:43
Stalag je nìmecky
váleèný zajatecký tábor.
:01:45
Èíslo 17 bylo
nìkde u Dunaje.
:01:48
Bylo tam asi 40 tisíc
váleèných zajatcù,
:01:50
kdy do toho zapoèítám
i Rusy, Poláky a Èechy.
:01:54
V naem táboøe
nás bylo asi 630.
:01:57
Vichni od amerického letectva.
:01:59
Radiotelegrafisti, støelci
a mechanici. Vichni seranti.
:02:03
Dejte dohromady
630 serantù
:02:07
a hned zaènou létat blesky.
:02:09
A v tomhle lochu byla
situace jetì výbunìjí.
:02:12
Mìli jsme tam napøíklad
jednoho picla.
:02:16
Jednou, týden pøed vánocemi
v roce 44,
:02:19
se dva nai hoi, jmenovitì
Manfredi a Johnson,
:02:22
chystali prásknout do bot.