:48:03
-Chápu.
-Opravdu?
:48:06
Ano, docela dobøe to chápu.
:48:09
Èasto jsem pøemýlela, proè se lidé trápí,
jakmile se jim naskytne pøíleitost.
:48:15
-Mio...
-Jof... Jofe, co je?
:48:21
Jofe! Jofe, co jsi dìlal?
Byl jsi ...? Pojï a sedni jsi.
:48:27
Kde jsi byl?
Podívám se na tebe.
:48:36
Proè jsi el do hospody?
Samozøejmì jsi pil.
:48:41
-Ani kapku jsem nemìl.
-Tak ses zase chlubil, e obcuje s andìli a èerty.
:48:47
-Lidé nemají rádi tolik fantazírování.
-Neøek jsem o andìlech ani slovo.
:48:52
Tak jsi zpíval a tancoval.
Poøád hraje divadlo.
:48:56
-Jako bys nevìdìl, e to lidi zlobí.
-Podívej ...
:49:00
Podívej se,
co jsem ti koupil.
:49:07
-Co pak na to má?
-Prostì jsem to koupil.
:49:12
Jofe!
:49:15
-Och, oni mì tak zmlátili!
-Proè jsi jim to nevrátil?
:49:20
Já vdycky dostanu strach a zlost,
ale k nièemu to nevede.
:49:24
Zlost jsem ale mìl! To mi vìø!
Øval jsem na nì jako lev.
:49:29
-A lekli se tì?
-Ne, jenom se mi smáli.
:49:37
Mikaeli... Mikaeli.
:49:48
-Cítí jak pìknì voní?
-A je pevný na omak.
:49:51
Ty jsi ale poøízek.
To je tìlo akrobata, jak má být.
:49:56
To je mùj mu Jof.