:45:01
Nade mnou zpívají Marseillaisu.
:45:05
Je to ohluující.
:45:13
Ve sklepì se ruce stávají
:45:18
nepotøebnými.
:45:20
Jsou sedøené od kamenù
:45:23
a do krve.
:45:27
To je jediné, na co mùe myslet
:45:31
a pamatovat si.
:45:36
Od té doby, co jsem okusila tvou krev,
mi chutná.
:45:56
Nade mnou je svìt.
:46:00
Místo oblohy, samozøejmì.
:46:04
Dívam se, jak je svìt v pohybu.
:46:07
Bìhem týdne se pohybuje rychle,
:46:10
o nedìlích klidnìji.
:46:15
Neví, e jsem ve sklepì.
:46:18
Pøedstírají, e jsem mrtvá.
:46:21
Mrtvá, daleko od Nevers.
:46:28
Mùj otec to tak chce,
protoe jsem byla zneuctìna.
:46:32
Mùj otec to tak chce...
:46:36
Køièí?
:46:38
Nejdøív ne.
:46:41
Potom volám tvoje jméno.
:46:42
Ale já jsem mrtvý.
:46:45
Volám tì i tak.
:46:47
I kdy jsi mrtvý.
:46:50
A pak jednoho dne zaènu køièet.
Nahlas, jako bych byla hluchá.
:46:54
Proto mì zavøou do sklepa.
:46:56
Za trest.
:46:58
- Co køièí?
- Tvé nìmecké jméno. Jenom jméno.