:27:05
Její klobouk plaval po proudu
:27:17
Jules byl bledý, zamlklý, nejistý
sám sebou a byl pìknìjí
:27:20
Catherine se vítìzoslavnì smála
:27:24
Nikdo nemluvil o jejím skoku do vody
:27:28
Jsem doma
:27:30
- Prosím vás, pane Jim...
- Ne, jenom Jime!
:27:33
Tak Jime...
:27:35
Chci vás poádat o radu
:27:39
Mùete na mnì zítra v sedm
poèkat v naí kavárnì?
:27:43
Catherine s vámi chce mluvit
:27:45
Budu tam v sedm
:28:07
ertujete!
:28:08
Nikdy neertuji
:28:10
Nemám smysl pro humor
:28:13
Znám lidi, kteøí ho mají...
:28:15
Pøátelé mojí eny, kolegové
v práci, ale já sám ho nemám
:28:19
Neertuji
:28:23
Jim pøiel pozdì,
ale jako obvykle...
:28:25
optimisticky naladìný
:28:26
Obával se, e u odela
:28:29
Pøemýlel, jestli dívka
jako ona by mohla pøijít v 7...
:28:32
a bez èekání odejít v 7:01
:28:35
Jestli dívka jako ona
mohla jen rychle pøejít...
:28:37
a nezpozorovat mì za novinami
a hned odejít
:28:41
Dívka jako ona...
Ale jaká vlastnì je?
:28:45
Jim o ní poprvé zaèal uvaovat
:28:48
Pane vrchní!
:28:52
Jetì kávu, prosím!
:28:56
Jetì sklenièku!