:54:03
O morální se u postarám sám!
:54:05
Na válce je pobuøující...
:54:07
e zbavuje èlovìka
jeho individuálního zápasu
:54:10
Ano, ale i uprostøed války
mùe èlovìk vést svùj vlastní boj
:54:15
Z nemocnice si vzpomínám na vojáka,
:54:18
který se na dovolence
seznámil ve vlaku s dìvèetem...
:54:22
Vyprávìli si mezi Nice a Marseilles
:54:24
Kdy vystupovala, dala mu svoji adresu
:54:27
No, kadý den celé dva
roky jí psal ze zákopù...
:54:31
na balicí papír za svitu svíèky,
:54:33
i kdy padaly støely.
Jeho dopisy byly stále dùvìrnìjí
:54:36
Nejdøív zaèínal "Milá sleèno"
a konèil s "uctivou poklonou"
:54:41
Brzy ji oslovil "Moje milá vílo"...
:54:44
potom následovalo
"Moje zboòovaná vílo"
:54:46
a pak "líbám vám ruce"
pak "líbám vás na èelo"
:54:50
Poslala mu svou fotografii...
:54:53
a on psal o jejích prsou,
které tuí pod blùzou
:54:56
Brzy pøeel na tykání.
"Stranì tì miluju"
:54:59
Napsal její matce
a poádal ji o ruku
:55:03
Stal se jejím snoubencem,
ani by se s ní znova setkal
:55:07
Jak válka pokraèovala,
jeho dopisy byly stále dùvìrnìjí
:55:11
Zmocòuji se tì, moje lásko
:55:13
Beru si tvoje nádherné prsa
:55:15
Tisknu tì nahou k mému tìlu
:55:18
Kdy mu odpovìdìla chladnì,
prosil ji, aby si s ním nezahrávala...
:55:22
protoe mùe ze dne na den
zemøít, a mluvil pravdu
:55:25
Tento zvlátní milostný pomìr
v dopisech mohl existovat...
:55:29
jen v podmínkách
krutosti zákopové války,
:55:33
kolektivního ílenství
a v neustálé pøítomnosti smrti
:55:37
Toto je teda èlovìk,
který uprostøed války...
:55:39
dokázal vést taky svoji vlastní bitvu...
:55:43
aby si na dálku získal enu
:55:47
Kdy pøiel do nemocnice, mìl stejnì
jako vy zranìní hlavy, ale mìl míò tìstí
:55:52
Zemøel den pøed pøímìøím
:55:56
V posledním dopise jí napsal...