Oliver!

1:55:01

a možná seženu si práci
s prima šéfem, dobrou štaci

1:55:05

jen zdali prémie on mi dá hned

1:55:08

jsem v práci v šest a padla v pet
já si to radši...

1:55:16

já si to radši ješte rozmyslím

1:55:31

co bude se mnou, až zestárnu

1:55:36

a jednou stane se, že zestárnu

1:55:41

Pracovat od jitra do setmení
a až sedmdesát uderí

1:55:52

mužeš spocítat si jmení, než se život zešerí

1:56:01

Já situaci když rozebírám

1:56:07

jsem padouch a tím už zustanu

1:56:11

necekejte žádnou zmenu
lec na samý dno nespadnu

1:56:17

už nechci být tím, kým jsem byl

1:56:21

je to jenom živorení
to nic veru pro me není

1:56:24

mel bych tedy zmenit styl
už nechci nikdy loupit, krást

1:56:29

a ti, kterým jsem ublížil
už nemusí se strachy trást

1:56:40

radši si to ješte rozmyslím!

1:56:44

Jen co jsem se dovedeI o Oliverovi,
rozhodl jsem se prijet do Londýna.

1:56:49

- To jsem rozhodla já.
- To bylo od vás šlechetné.

1:56:53

- Co mi mužete povedet?
- Ten medailónek patril jeho matce.

1:56:57

Našla ho moje paní, když skonala.
Tedy máma toho kluka, ne moje paní.