1:09:02
Øekl bych, e potøebuje psychiatra.
1:09:06
Ach, vy mui.
1:09:08
Kdy jim øeknete: "Dìkuji, nechci",
hned by vás poslali do cvokárny.
1:09:12
Bylo by to k smíchu,
kdyby to nebylo tak ubohé.
1:09:16
Pùjdeme si odpoèinout.
Promluvíme si o tom zítra.
1:09:19
Není o èem mluvit.
Øekla jsem ti, co cítím.
1:09:23
Toté budu cítit zítra,
pozítøí i popozítøí.
1:09:27
Tak dobrá, Marnie. Nebudeme o tom
mluvit, dokud nebude chtít.
1:09:31
Ale na téhle zatracené lodi
budeme mnoho dní a nocí.
1:09:35
Prozatím toho necháme
a pokusíme se proít tuhle plavbu
1:09:38
co nejdùstojnìji.
1:09:41
Budeme se alespoò snait
být na sebe hodní.
1:09:45
Hodní.
1:09:47
Jestli se ti to zdá pøíli, já budu
k tobì hodný a ty ke mnì zdvoøilá.
1:09:52
Nebude...
1:09:56
Nebudu.
1:10:00
Dávám ti své slovo.
1:10:04
Teï si pùjdeme trochu odpoèinout.
Co ty na to?
1:10:07
Ty v tamhleté posteli a já tady,
svìtelné roky od tebe.
1:10:13
Dìkuji ti.
1:10:16
Myslím, e tu jetì chvíli zùstanu,
ale dìkuji ti.
1:10:32
Vnese na farmu trochu mrncu.
1:10:36
Ne jsme odjeli,
táta vytahoval své hedvábné koile.
1:10:39
Co tím chce øíct,
co si poènu sama se sebou?
1:10:42
Èekala jsem, e budu hostitelkou.
1:10:44
V Africe, v Keni,
je velmi krásná kvìtina.
1:10:48
Má korálovou barvu se zelenými kvìty,
skoro jako hyacint.
1:10:54
Kdy se jí chce dotknout,
1:10:56
zjistí, e to vlastnì
není vùbec ádná kvìtina.