:26:00
a omdlel jsem jako malé dítì.
:26:02
U nemùu být poárníkem.
Co je to támhle?
:26:07
To? Houpací køeslo.
Lidé byli zvyklí v nìm sedìt...
:26:12
pøed svými domy, kdy byly teplé dny
a houpali se dopøedu a dozadu.
:26:15
- Opravdu?
- A bavili se s kadým, kdo el kolem.
:26:18
Jen si tak povídali.
Musíme odsud jít pryè.
:26:24
Znám takové místo.
:26:26
Mùj strýèek mnì øíkal co mám dìlat,
pokud... pokud by ho odvezli.
:26:32
Bì podél øeky proti proudu,
dokud nenarazí na staré kolejnice.
:26:36
Pak podle nich bì tak dlouho, dokud
nenarazí na místo, kde ijí lidé knih.
:26:39
- Lidé èeho?
- Knihy. Lidé knih.
:26:43
- Neslyel jsi o nich nikdy?
- Ne.
:26:46
Lidé, kteøí zmizeli. Nìkteøí byli zatèeni,
ale podaøilo se jim utéct.
:26:51
Ostatní byli putìni. Nìkteøí neèekali na to,
a je zatknou, a schovali se...
:26:55
nìkde volnì v krajinì, v lesích
a v kopcích. ijí v malých skupinkách.
:27:00
Zákon na nì nemá právo. ijí mírumilovnì
a nedìlají nic, co je zakázáno.
:27:04
Nicménì, kdy se dostanou do mìsta,
tak se snadno dostanou do potíí.
:27:07
Ale proè je nazývá
"lidé knih"?
:27:09
Kdy nedìlají nic,
co je proti zákonu?
:27:13
Oni jsou knihy. Kadý z nich,
kadý mu, kadá ena...
:27:17
si vybrali jednu knihu, kterou uschovali
do své pamìti. A tak se stali knihami.
:27:22
Ovem; kadou chvíli
je nìkde chytí, zatknou...
:27:27
proto ijí skrytì a opatrnì.
:27:30
Protoe tajemství, které s sebou nesou,
je to nejcennìjí na celém svìtì.
:27:35
Bez nich by vekerá
lidská vzdìlanost zmizela.
:27:39
- Musí jít se mnou.
- Ne, jetì ne.
:27:43
Je to pro mì pøíli brzo.
Jetì nedávno jsem pálil knihy.
:27:48
Nìkdy, v budoucnu, snad.
:27:51
Ale nyní se v mém
ivotì vechno zmìnilo.
:27:55
Musím zùstat ve mìstì.
Mám plán.
:27:57
Ukryji knihu v domì
kadého poárníka a pak jej udám.