1:00:00
Posaï se. Vlak za chvíli odjídí.
1:00:07
Nosiè musel vìdìt, e pøijdeme,
1:00:10
a popráil nám sedadla klouzkem,
fialovým klouzkem.
1:00:18
Nemá patný pocit?
Myslím kvùli chlapùm.
1:00:23
Ne.
1:00:26
- Opravdu?
- Ne. Nesmím si to pøipoutìt.
1:00:32
Dìlám to vude, kam pøijedu.
Je to moje práce.
1:00:36
Ale stejnì má patný pocit.
1:00:45
Na Melounový expres se ale musí
usmívat, jinak se netoèí kola.
1:00:49
Ou! Promiò.
1:00:51
Myslím, e by mìli mít systém
varující dámy, e se vlak rozjídí.
1:01:00
Na co se dívá?
Nic tam není... jen já.
1:01:08
- Ty nemusí pøedstírat...
- Podívej na tu bílou oblohu!
1:01:12
Je dokonale bílá.
Bílá jako èistý list papíru.
1:01:20
Poslechni si ten vítr.
1:01:24
Jde znìj na mì strach.
1:01:29
Tyhle mi dal tatínek.
Nikdy je nesundávám.
1:01:34
Alvo, posly...
1:01:36
- Kdy jede vlak, ví, co øíká?
- "Pára-syèí, pára-syèí..."
1:01:42
Dívá se mi pøímo do oèí,
co je nezpùsobné.
1:01:47
Zítra odjídím, Alvo.
1:01:51
"Pára-syèí, pára-syèí..."
1:01:54
Posly...
1:01:55
Veèer to u Starrù vypadá úplnì jinak
ne ve dne. Jídla jsou v cenì...