:03:03
Víte, není moc o èem hovoøit...
:03:06
jeho hra byla prostì...
:03:08
nìco stralivého.
:03:10
Nemìl ani ponìtí o tom,
jak tvoøit tón.
:03:15
Jen tak bezhlavì
midlal smyècem,
:03:18
take vrzal na ten
instrument tak pøíernì,
:03:22
e by se z toho zbláznil kadý,
kdo má jen trochu sluchu.
:03:27
Nástroji vùbec nerozumìl.
:03:30
Obèas do nìj i foukal.
:03:38
Ale cello miloval tak,
e urèitì
:03:40
i kradl, aby mìl
na lekce u mne.
:03:43
Ale bohuel v nìm
nebylo talentu ani za mák.
:03:49
Virgil kradl, aby mìl na lekce
:03:52
a i kdy se z nìj nestal
ádný virtuos,
:03:54
brzy zvládne nástroj natolik,
e mùe hrát v místní kapele.
:04:25
V této dungli vak pro
cellistu není místo
:04:28
a Virgil brzy pozná,
jak to v ivotì chodí.
:04:54
V osmnácti je Virgil
osamìlý a zmatený.
:04:57
Neschopen se soustøedit na kolu,
rezignuje na dalí vzdìlávání.