:31:01
- To je vá syn?
- Ano, to je mùj syn.
:31:08
Ale vy-- jak dlouho vy--
:31:11
Dva roky.
:31:13
Poslyte-- Promiòte myslel jsem,
jak se to stalo--
:31:17
Co k èertu.
:31:19
zjistila jsem, e se sama nudím,
a Assuntina øekla, "Pøijï k nám,
:31:21
bude se ti to líbit, uvidí.
Domluvím ti to."
:31:24
Zapne mi to?
:31:27
A abych pravdu øekla,
nemùu si stìovat.
:31:29
Paní mì má ráda a
mám vechno co potøebuju.
:31:35
To znamená , e odsud
netouíte odejít?
:31:38
Proè bych to dìlala?
:31:41
Neupadla jste nìkdy v lásku?
Nepotkala jste se zde s nìkým--
:31:44
Jistìe ano.
A toto je výsledek.
:31:49
Poslyte. Nemohli bychom se
nìkdy setkat?
:31:51
Vyrazit si ven?
:31:53
Tøeba ráno, kdykoli chcete...
:31:56
Prochodili bychom plá a k obìdu.
:32:00
Opravdu bych vás rád pozval.
:32:04
Domluvme si schùzku.
:32:06
Zítra, co?
Pozítøí?
:32:17
Moná jste zaslechli o
knìnì Domitillinì.
:32:21
Její matka Fabiola,
její dìdeèek Eugenio...
:32:23
A i její dávní pøedci...
:32:25
Vichni se narodili v toto paláci...
:32:28
Kde dnes Domitilla osamìle ije.