1:01:28
kdo je Henrichetta ?
1:01:31
ten neocenitelný poklad
kterého jsem se stal majitel ?
1:01:36
je to vùbec moné ?
1:01:39
ó!, hvìzdy ! øeknìte mi !
1:01:42
volám z celého nitra do vech
stran,
1:01:45
zda ta astná smrtelnice
patøí bytosti,
1:01:48
jménem Giacomo Casanova. jen jemu !
1:01:51
pane Casanovo,
copak se dìje ?
1:01:54
mùj pøíteli, obávám se.
obávám se o své tìstí.
1:01:59
- ano ?
- Henrichetta...
1:02:01
je to mimoøádná ena,
s mimoøádným osudem.
1:02:05
- vak i já jsem svádìn...
- odpuste mi, pánové.
1:02:10
pan D'Antoine.
1:02:13
- bájeèné !
- opravu koncertní mistr !
1:02:18
- kde jste se nauèila tak dobøe hrát ?
- v kláteøe.
1:02:22
ale jen na pøímý rozkaz biskupa,
1:02:24
abatye by mi nikdy nedovolila hrát.
1:02:28
ta zboná manelka Krista, øekla, e
kdykoli hraji na violoncello
1:02:31
setrvávám vdy v nesluné póze.
1:02:34
sleèna, omlouvám se e jdu tak pozdì.
1:02:39
cesta je dlouhá.
1:02:59
navdy, navdy s vámi,
má sladká Henrichetto.