:15:03
a nejpøímìji.
:15:16
Musí tak funìt?
:15:25
- Já se odstìhuju.
- Co tím myslí?
:15:29
- Nechci bydlet v tomto domì.
- Eve, promysli si to.
:15:33
- Stìhuju se!
- Není to nezvratné.
:15:36
Je to jen úøední procedura.
:15:39
Nechci být sama.
:15:43
- Eve...
- Teï to nechci rozebírat.
:15:50
Teï hned to nezvládnu.
:16:00
Pøed rokem na mne
dolehla tvùrèí krize.
:16:05
Ovládla mne.
:16:10
Najednou jsem zjistila,
e nemùu psát.
:16:13
Vlastnì to tak najednou nebylo.
Pøíznaky se objevily u loni v zimì.
:16:22
Mylenky na smrt mne
pøepadávaly èím dál èastìji.
:16:33
Zaujatost mou vlastní smrtelností.
:16:38
Pocit zbyteènosti mé práce.
:16:42
Co se to vlastnì snaím vytvoøit?
:16:46
Vede to k nìèemu?
Jaký je smysl, jaký cíl?
:16:52
Chci øíct...
:16:55
Opravdu mi záleí na tom, jestli se bude
èíst pár mých básní a budu pryè?
:16:59
Má tohle být to zadostiuèinìní?