Fanny och Alexander

:29:00

Je nevhodné, abychom takhle
sedìli všichni spoleènì

:29:04

Úplnì souhlasím, je to nedùstojné

:29:08

Aby panstvo
a služebnictvo sedìlo pohromadì

:29:11

- Starý pán zavedl takové pravidlo
- Je to trapné, všichni stejnì

:29:20

Tak, Fanny, není
to pìkné?

:29:24

Myslím, že jídlo trvá moc dlouho

:29:27

Urèitì jseš zvìdavá, co
dostaneš za dárky

:29:31

Ty také, strýèku Gustave?

:29:35

Ano také. Netrpìlivì oèekávám,
co veèer pøinese

:29:43

Paní von Bahlenová

:29:45

Mùj drahý manžel mì pøemluvil,
abych dnes nìco zazpívala

:29:53

Øíkala jsem mu, že nemùžu,
ale je neústupný

:29:57

Øíká, že mu mùj zpìv pøipomíná
naše mládí v Mnichovì

:30:06

Nìkdy je dojemný
jako dítì

:30:12

Tvùj táta je pøíjemný èlovìk

:30:18

Možná to vypadá jako
ironie, ale není

:30:22

Když se cítím dobøe, nejsem ironický

:30:26

Vìø mi, co øíkám, Petro...

:30:31

Pak pøidáte mrkev,
kapustu, zelí a kvìták

:30:36

Pak vše polijete brandy

:30:42

Zkusit to musíme ve dvanáct v noci -
samozøejmì, jestliže budeme moct