:02:22
- Vím, jak staøe vypadám.
- Pamatuju si tì jen jako dítì.
:02:27
Vítej doma, Bille.
:02:30
Ké by to bylo za astnìjích...
:02:33
Pojï, jdeme ven.
:02:36
Nepotøeboval jsem tam
íøit jetì vìtí paniku.
:02:40
- U jsem to sám zaznamenal.
- Aspoò mají lidi starost.
:02:44
- Moná tím, e jsem u dospìlý.
- Cítím se tak hloupì.
:02:48
Moc si toho nepamatuju,
ani proè jsem se vrátil.
:02:52
Kromì Georgieho.
:02:55
Lepí, e se to nevrací najednou.
:02:58
- Jaktoe ty si to pamatuje?
- Já to nezapomnìl.
:03:01
Podívám se na roh a vidím nás.
:03:04
"astná sedmièka."
:03:06
Právì mì nìco napadlo.
:03:09
Nìco jinýho.
Jeden z nás tu bydlel.
:03:12
Správnì.
:03:14
- Bev!
- Na konci ulice.
:03:18
Byla chudá. Její otec
byl kolník. Bylo to chudý mìsto.
:03:22
Jo, poøád je.
:03:29
Tvùj?
:03:32
Jsem svobodný, Bille.
Víc nepotøebuju.
:03:36
Je èistý a jetì lépe, zaplacený.
:03:41
- Má hlad?
- Nejedl jsem, co jsi zavolal.
:03:45
Rezervoval jsem stùl na veèeøi.
:03:48
- Vidìl jsi nìkoho z ostatních?
- Ne.
:03:51
Celé odpoledne mám divný pocit.
Dokáu øíci, kdy nìkdo pøijede.
:03:56
Jetì tu vichni nejsme.
:03:58
Ne.