1:20:07
Dìkuju.
1:20:16
Mùete pokraèovat?
1:20:20
Dobøe. Chci zdùraznit,
1:20:23
e chápu,
jak to pro vás bylo tìké.
1:20:27
Jak tìké je pro vás
uèinit toto prohláení.
1:20:31
Ale nìco tu nehraje.
1:20:36
Snad vám pomùu.
1:20:37
V to doufám.
Snad mi pomùete.
1:20:41
Ten den, kdy zabili Arthura,
1:20:44
jste odjela k matce,
abyste byla v bezpeèí.
1:20:47
A chtìla jsem vidìt matku.
1:20:49
Ano, to byla vhodná
pøíleitost navtívit matku.
1:20:53
Joyce volala
1:20:55
a celá rozruená
vám øekla, e Arthura umlèí.
1:20:59
Arthur by nic
neudìlal.
1:21:02
Vìøila jsem mu.
Nic by neøekl.
1:21:05
Hájila jste ho,
abyste mu zachránila ivot.
1:21:08
-Bránila jsem ho.
-Vìdìla jste,
1:21:12
èeho je Joyce schopná,
a klidnì jste usnula gauèi?
1:21:17
Pila jsem a pak jsem usnula.
1:21:19
To nedává smysl.
1:21:23
Vysvìtlete mi to.
1:21:24
Vrah vyhrouje
vaemu manelovi!
1:21:27
A vy usnete?
1:21:29
To nemùe
být pravda.
1:21:33
Nedává to smysl.
1:21:36
Ano. Mìla jsem radi...
1:21:41
jet domù. Mìla jsem
to nìkomu øíct.
1:21:44
Koho jste chtìla varovat?
1:21:48
Musí to mít dùvod.
Vykládáte tu o Joyce.
1:21:51
Ale vy víte, jak to bylo.
Vy jste to dopustila.
1:21:55
Netuila jsem,
co se stane.
1:21:57
Chcete po nás moc.