:22:03
Nemáme ádný estý smysl.
To je jen ve stupidních románech.
:22:08
Kdybych nevìdìla, e není slepý,
tak bych si myslela, e je.
:22:11
- Slepý, proè?
- Cítil se s námi pohodlnì.
:22:14
- Podával ruku jako slepec.
- To znamená co?
:22:17
- Slepci èasto pouijí obì ruce.
- On také?
:22:19
Ano.
:22:24
Pouíval osvìovaè dechu.
:22:27
- Myslím, e se jmenoval John.
- O tom jste se nezmínila.
:22:31
- Proè si myslíte, e se jmenoval John?
- Asi mu tak øekla. Nevím.
:22:37
Dìlám si èaj, chcete také?
:22:43
Ano.
:22:48
- Myslím, e jsme nìco nali.
- Náhodou máme svìdka.
:22:52
Dáme jí trochu èasu,
moná si na nìco vzpomene.
:22:54
Je slepá. Byl bys na tom líp,
kdyby ses ptal tady tìch byst.
:23:01
To je ílený, 2 hodiny sem,
2 zpátky a máme jen jméno John.
:23:09
Øekla jste, e mluvil.
Pamatujete si, co øekl?
:23:13
Øekl jen:
"Pospì si, zaèíná zase snìit."
:23:19
Pamatuji si, e se zadýchal,
kdy nesl kufry. Výtah nefungoval.
:23:23
- Nefungoval výtah?
- Ne. Má svou vlastní hlavu.
:23:28
Je estnáct hodin.
:23:32
- Mùu vidìt vae ruce?
- Ruce?
:23:35
Ano.
:23:42
Musím u jít uèit.
:23:44
Vzpomínáte si
jetì na nìco o nìm nebo o ní?
:23:48
- Nezáleí na tom, e je to malièkost.
- Ne.
:23:53
Jenom to, e kouøil, jako vy.
:23:57
- Já?
- Ano.
:23:59
Cítila jsem to z jeho dechu
jako z vaeho.