1:41:02
zvládnu to sám.
1:41:14
Zemøu.
1:41:15
Ne.
1:41:16
Jsi mrtvý.
1:41:18
A chce, abych ti to jetì jednou urychlll.
1:41:23
l kdy by se mi mohlo
tvé pozvání zamlouvat,
1:41:27
musím je bohuel...
1:41:29
zamítnout.
1:41:43
Léta jsem se toulal...
1:41:45
po ltálll, Øecku,
1:41:47
vech zemích starých národù.
1:41:50
Svìt se mi vak jevll jako hrobka,
1:41:52
jako høbltov plný rozbltých soch.
1:41:55
A kadá z tìch soch mìla její podobu.
1:42:04
Potom snad ze zvìdavosti,
1:42:06
z nudy, kdo ví,
1:42:08
jsem opustll Starý svìt...
1:42:10
a vrátll se do Amerlky.
1:42:14
SVÍTÁNÍ
1:42:15
A tam mi jeden technický zázrak
umonll spatøit svítání...
1:42:19
poprvé...
1:42:21
po 200 letech.
1:42:24
A jaká svítání to byla!
1:42:27
Taková lldské oko nikdy neuvidí.
1:42:30
Nejprve støíbrná,
1:42:33
a potom, jak léta míjela, v tónech flalové,
1:42:36
èervené...
1:42:37
a mé dávno ztracené modré.
1:42:44
Na jaøe roku 1988
jsem se vrátll do New Orleansu.
1:42:48
Jakmlle jsem ucítll vzduch,
vìdìl jsem, e jsem doma.
1:42:52
Byl tìký,
1:42:54
témìø sladký,
1:42:56
jako vùné jasmínu a rùí
kolem naí staré zahrady.