:32:12
Dal jsem mu jméno Camelot.
:32:19
- Je nádherné. ale trochu mì dìsí.
- Proè?
:32:24
Nauèila jsem se nepøikládat
pøílinou váhu vnìjí nádheøe.
:32:28
''Krása netrvá vìènì.''
øíkával mùj otec.
:32:31
Ale ve vás se vzhlíel.
Jednou se mì zeptal:
:32:35
- ''Èím to je, e kadý otec má
svoji dceru za tu nejkrásnìjí?''
:32:39
Mnì nic takového neøíkal.
:32:47
Camelot.