1:13:04
Pomalu. Milánku, ted' není ta pravá
doba, aby ses srala do cloveka...
1:13:10
- Do prdele, tebe taky dostal?
- Já to zvládnu.
1:13:13
Budu v kuchyni.
1:13:15
- Chces kapucíno?
- Vítám te domu.
1:13:18
Jeste porád pijes cervené?
1:13:19
Po vcerejsí noci budes chtít neco,
co má vetsí ríz.
1:13:24
- Cos mi to udelal?
- Jen to, cos chtela.
1:13:27
- O tohle jsem te nezádala!
- Ne, ale chtela jsi to.
1:13:30
Potrebovala jsi to a ted' to cítís,
jen se na sebe podívej.
1:13:34
Cítís v sobe víc zivota,
nez kdy predtím, tak se tomu nebran.
1:13:37
- Smrt ti slusí.
- Tos byl ty, ze ano?
1:13:41
Vsechny ty vrazdy,
ulicka, lod', Nikki.
1:13:46
Je to dar, ale ty ho más taky,
já jsem ti ho jen rozbalil.
1:13:50
- Dar?! Ceho, smrti?
- Zivota!
1:13:56
- Daroval jsem ti vecný zivot!
- Tohle není skutecnost.
1:14:00
Je to skutecnost,
ted' práve se odehrává. Cítís to?
1:14:03
Pojd' sem! Poslouchej. Poslouchej!
1:14:06
Slysís to? Slysís to?
To je hlas noci,
1:14:11
který nás volá.
1:14:13
Me ne. Me ne!
1:14:23
Ty zenské.
1:14:34
Hruza, co?
1:14:38
Ano, jsi hrozný.
1:14:42
Myslel jsem svobodu
1:14:44
delat to, co chces,
kdykoli a kdekoli.
1:14:48
Vím, ze to je zpocátku hruzné.
1:14:51
Udesností jsem prosla
asi pred pul hodinou.
1:14:57
Celý zivot se ptás, proc cítís to,
co nikdo jiný necítí,