:54:01
- Zlato. - Ahoj.
- Ahoj, Sarah. - Ahoj, Jacobe.
:54:06
- Sundal jsem si radi boty, vidí?
- Dìkuju.
:54:10
- Podívej.
- Hezká koile.
:54:15
- To je dobrý, ne?
- Uka, pomùu ti.
:54:18
- Musím si odskoèit.
- Jen bì.
:54:24
- Ahoj, zlato.
- Tys ho pøivedl sem?
:54:27
Jo, pozval jsem ho na veèeøi.
:54:29
Aha. Dobøe, dobøe.
:54:33
Take... udìlá to?
:54:38
Musel jsem mu slíbit farmu.
:54:40
Coe? Já jsem myslela,
e jsme se na nìèem dohodli.
:54:43
A kam se má vrtnout?
Co má udìlat?
:54:49
- Odjet? Vdy pøece... - Nevím, lásko,
ale kdy tady zùstane, chytí nás.
:54:54
Já vím...
:54:56
- Je otázka èasu, kdy se prozradíme.
- Já vím, to jsem se nesnail øíct...
:55:04
Ké by to bylo moný.
:55:11
Ne, ne. Ví, co tenkrát udìlala?
:55:14
Byla tak vystraená, e zavolala
partu dobrovolných hasièù.
:55:18
- Oni pøijeli. - Byli to tátovi kámoi.
- Rád s nima nasával.
:55:23
Jo, to bylo taky vechno,
co dobrovolný hasièi umìli.
:55:27
A on tam sedìl v kuchyni
s balíèkem ledu na tváøi.
:55:31
Cítil se jako blbec, protoe se tam
vichni seli, jako by to byla pohotovost.
:55:36
To bylo tak smìný.
:55:45
Tak jo...
:55:48
Zpátky k povinnostem.
Omluvte mì.
:55:51
Má jetì plnou. To je jako
ta vysílaèka, dìtská vysílaèka?
:55:56
Jo, jo. To je bezva.
:55:58
Pamatuje na ty vysílaèky, co jsme mìli
jako malí? Dostali jsme je k Vánocùm.