:58:03
Nyní nám schází
u jenom princezna.
:58:34
- Chutná to jako hovno.
- Vánì ? Dej mi kousek.
:58:40
Vdy je to hovno !
A vùbec není patný.
:58:45
- Nìkdo by mìl jít pøíloit.
- Já ne, já jsem byl poslednì.
:58:49
Já nepùjdu.
Tohle není moje práce.
:58:52
A co ten novej ?
Zatím nic nepøedvedl.
:58:56
A... ví...
pak mi tam umøel v náruèí.
:59:01
Za celý svùj ivot
neudìlal jediné
:59:05
vlastní rozhodnutí.
:59:08
Tohle jsem nevìdìla.
:59:11
Tam u nás nahoøe,
v paláci,
:59:14
tam o vem rozhoduje generál.
:59:20
Jedno by mì ale zajímalo.
Proè jsi la tu noc do baru ?
:59:25
Tøeba jsem chtìla mít prùvih.
:59:28
Prùvih...
To je moje druhé jméno.
:59:32
Ne, vánì, ví, e jsem pokøtìný
Marion ? Ale o tom...
:59:35
- o tom ani muk.
-Jsi hroznì zvlátní.
:59:38
- Ty to ale ví, viï ?
- No,
:59:41
pouít slovo "zvlátní" asi nebude
zcela pøesné, ale...
:59:44
Mnì se líbí.
Jsi jiný, ne vichni ostatní.
:59:47
Kdy u o tom teda mluví...
I jiní mi to øíkají.
:59:52
e prej jsem divnej.
Nazývali mì "groteskním",
:59:57
ale to mìl být asi kompliment.