:50:00
- Dobrou noc, pane.
- Dobrou noc, Andrew.
:50:10
o dvanáct let pozdìji
:50:23
Lloyde! Pojï sem!
:50:27
Co jsem ti øíkala o házení písku na lidi?
Co jsem ti øíkala?
:50:31
Teï se Andrewovi omluví.
:50:33
Té vìci se neomluvím.
:50:36
- Omluv se mu.
- Ne!
:50:39
Pardon.
:50:42
Je pochopitelné,
e nìkterá zvíøata poírají své mladé.
:50:47
Moc mì to mrzí, Andrew.
:50:56
Jste v poøádku? Na co myslíte?
:51:01
Jak lze získat svobodu?
:51:07
- Chcete nás opustit?
- Vùbec ne, sleèinko.
:51:10
Jeden si jen pøeje
být prohláen svobodným.
:51:15
Ale proè?
:51:16
Máte tu takovou volnost.
:51:18
Dokud nìkdo nìco nepøikáe.
:51:21
U mnoho let vám pøeci
nikdo nic nepøikazuje.
:51:25
Ale stále mùete vydat rozkaz.
:51:29
Stále od vás nìco chceme,
ale to jsou prosby, ne rozkazy.
:51:38
Ale to vám asi nestaèí.
:51:42
Z vaich dìjin vyplývá,
:51:46
e dolo k radì válek, v nich padly
miliony lidí, pro jedinou mylenku:
:51:52
Pro svobodu.
:51:54
A zdá se, e vìc,
která pro tolik lidí tolik znamená,
:51:59
stojí za to mít.