1:14:00
- Jaká Portia?
- Moje vnuèka.
1:14:03
Vae vnuèka? Vodíte mì za nos?
1:14:07
Vy jste sleèinka?
1:14:09
Tak jaké máte právo vypadat jako ona?
1:14:12
Mùe být jen jedna sleèinka.
1:14:15
Vánì?
1:14:16
To je genetická podoba.
Nìkdy se projeví ob jednu generaci.
1:14:20
- To je mi jedno. Nelíbí se mi to.
- To vidím.
1:14:23
Kdybyste mìl strpení,
co zøejmì nechce mít,
1:14:26
poznal byste,
e já a Portia jsme dva velmi odliní lidé.
1:14:31
Proè vás napodobuje?
1:14:34
- Co je tady k smíchu?
- Vy.
1:14:36
Nemám v úmyslu být smìný.
1:14:39
Vidím, e se tu dost zmìnilo.
1:14:43
To se stává po dvaceti letech.
1:14:47
Mám vám tolik co Øíct.. Pojïte.
1:14:54
Jste to vy.
1:14:56
Ano.
1:15:03
- Zdravím vás, pøíteli.
- Zdravím vás, sleèinko.
1:15:08
- Èí je to dcera?
- Lloyda.
1:15:10
Teï chápu, e je tak protivná.
1:15:33
Bì domù, bì k pánovi.
1:15:38
Ty nemá domov, co?
1:15:42
Ale já nemám jídlo. Nejím.
1:15:50
Tak pojï. Budeme si dìlat spoleènost.