:53:00
a právì tolik noèních rarachù,
znenadále spustí tak straný køik,
:53:07
e kadý èlovìk, kdy ho uslyí,
buï zeílí, nebo hned ho skolí smrt,
:53:14
Jen co ta straná slova vyøkli,
hned dodali, e chtìjí mì svázat
:53:19
a pøenechat smrti napospas,
:53:23
A potom mì nazvali cizolonicí, chlípnou Gótkou
i jinak urálivì, neslyela jsem
:53:31
tolik nadávek kdybyste se tu nezjevili zázrakem,
èím hrozili mi, v skutek by promìnili,
:53:45
Pomstìte mì, pokud matky své si ctíte,
nebo pøestane vás syny nazývat!
:53:55
Zde dùkaz má, e tvùj jsem syn,
Ajá dokáu ti, jak mocný je tvùj syn,
:54:21
Sem s dýkou! A se rukou matèinou
matèina køivda odèiní!
:54:27
Zadr, matko! Víc ne smrt si zaslouí,
Nejïrív vymla zrno, potom slámu spal!
:54:38
Jak miláèek hrdý byl na její poèestnost
a zakládal si na její vìrnosti,
:54:45
Jen z falené víry èerpal odvahu,
Má snad poèestnost odnést si do hrobu?
:54:52
Jestli ano, radìji stanu se eunuchem,
Jejího mue odvleème! Nech trup jeho
:54:57
poslouíjako poltáø naim rozkoím,