Titus

1:39:00

Skuteènì èerná je tak ohavná?
Zlatíèko, vždyjsi dítì jako lusk!

1:39:08

Co jsi to udìlal?

1:39:11

jen to, co nemùžeš už napravit,

1:39:13

Tím odpravil jsi naši matku,

1:39:15

Holoubku, zdravíjsem jí napravil!

1:39:18

A proto do níjsi se vpravil,
hnusný ty pse? Buï prokletý,

1:39:23

ty Ïáblùv potomku!

1:39:25

Nebude žít,

1:39:29

Nezemøe,

1:39:30

To musí, jeho matka si to pøeje,

1:39:33

Cože? Že musí, chùvo?

1:39:35

Pakjenom já mohu sáhnout na své tìlo
a svou krev,

1:39:42

Já probodnu ho hned jako ropuchu!
Chùvo, sem s ním!

1:39:45

Mùj meè s ním chytøe skoncuje!

1:39:48

ïrív tento meè ti støeva rozpárá!

1:39:53

Stát, vrahové krvelaèní!
Svého bratra byste zabili?

1:39:58

Pøi tìchto jasných svíèkách oblohy,
co blikali, když jsem ho poèínal,

1:40:04

kdo mému prvorozenému zkøiví vlas,
pocítí ostøí mého meèe!

1:40:10

Což! Co, vy rùžolící prázdné kebule!
Vy bílé mùry plné slizkých slov!

1:40:21

Nad všechny barvy nejlepšíje èerná,
a každou jinou barvou pohrdá,

1:40:27

I když si labu celé hodiny
namáèí èerné nohy v jezeøe,

1:40:31

žádná vody nesmyje z nich èerò,

1:40:43

Nuž vyøiï císaøovnì, že jsem ve vìku,
kdy jen vlastní rozum poslouchám,

1:40:48

nech mi odpustí,

1:40:51

Paní svou chceš tedy zaprodat?

1:40:54

Moje paníje má paní,toto jsem všakjá
To síla a obraz mojí mladosti: