2:03:02
podhodil jsem psaní tvému otci,
a zmínìné zlato pod strom zakopal,
2:03:07
Pøed tvým otcem hrál jsem divadlo;
kdy naletìl a nechal si ruku setnout,
2:03:12
div jsem se nerozplakal smíchem,
Kdy jsem to císaøovnì vyprávìl,
2:03:18
ta byla z tìch zpráv celá bez sebe
a dvacetkrát mì za to líbala,
2:03:24
Co? Co mùe to vyslovit
a neèervenat se?
2:03:31
Jsem bez hanby a èerný jako noc,
2:03:39
Nemrzí tì ty hnusné zloèiny?
2:03:42
Jen to mì mrzí, e jich není víc,
Proklínám kadý den
2:03:53
málo jich v dosahu mé kletby zùstalo
kdy nìjaké zlo jsem spáchat nemohl:
2:04:01
napøíklad zpùsobit smrt èlovìku,
zneuctít pannu, køivì pøísahat,
2:04:06
obvinit nevinného, zasít hnìv
i mezi nejlepí dva pøátele,
2:04:09
dobytku chudých zlomit vaz,
podpálit stohy seny, stodoly,
2:04:14
a proudem slz je hasí majitel,
Mrtvoly jsem z hrobu vykopal a postavil
2:04:22
je ke dveøím pøíbuzných ve chvíli,
kdy u na al zapomnìli,
2:04:29
Do mrtvé kùe jako do stromu
jsem noem nápis vyøezal:
2:04:33
I kdy jsem zemøel, neumøe tvùj al!
2:04:50
Mám na svìdomí tisíc zloèinù,
2:04:52
a pøece ménì výèitek ne ten,
co s lehkým srdcem mouchu zabije,
2:04:57
bohuel, teï u je sotva znásobím,