:23:10
Existuje taková berberská legenda.
:23:13
Adam v ní nepoznal Evu tak,
jak jsme zvyklí.
:23:17
Seli se úplnì nazí,
:23:20
a to ve svìtì,
který byl zcela pokryt snìhem.
:23:25
Take, Eva se brodí závìjemi,
:23:28
sníh jí køupe pod nohama,
:23:31
kdy tu, najednou,
spatøí nahého Adama.
:23:35
Úlekem ucouvne
:23:39
a spadne na zadek. Do snìhu.
:23:42
Zadek jí zaène hroznì studit,
:23:47
a tak se k ní Adam vrhne
a zaène jí ho tøít.
:23:50
A tak vznikl svìt.
:23:53
Vzruili se a dali do dìlání dìtí.
:23:55
Dìláte si srandu!
:23:59
Mìli jsme takové nepsané pravidlo,
:24:03
pomlèet o naich ivotech.
:24:05
Èi o tom,
co obvykle ivotem nazýváme:
:24:09
jméno, vìk, zamìstnání.
Vystaèili jsme si bez toho.
:24:15
Nezáleelo na tom.
:24:17
Nebyl v tom zámìr,
:24:25
prostì se tak stalo.
:24:27
Od pondìlka?
Ano, jetì máme volné pokoje.
:24:32
Trvalo to... est mìsícù.
Ano, est mìsícù.
:24:37
Scházeli jsme se tak tøi, nebo
ètyøi mìsíce, jednou a dvakrát do týdne.
:24:41
Od pondìlka na týden, jasnì.
:24:43
Vídali jsme se obtýden,
nebo tak nìjak.
:24:47
Úterky, pøípadnì ètvrtky.
:24:51
Podle okolností.
:24:54
Neunavovalo vás to?
:24:56
Ne.