1:40:00
Jsem Reinaldo Arenas,
kubánský exilový spisovatel,
1:40:07
nyní v New Yorku. Píu a pøeívám.
1:40:10
Jsem osoba
bez státní pøíslunosti,
1:40:14
právnì tedy neexistuju,
nepatøím do ádné zemì.
1:40:19
Jsem ateista, homosexuál
1:40:22
a Castrùv odpùrce,
proto mé knihy nevycházejí.
1:40:27
iju na okraji kadé spoleènosti.
1:40:31
To je mùj ivot.
Ne, mùj ivot je velmi dlouhý.
1:40:36
Ten klobouk mi pøipomíná pøíhodu
z mého venkovského období,
1:40:39
a venkovanem
asi vdycky zùstanu.
1:40:44
Jednou jsme s maminkou potkali u øeky
krásného mue v klobouku.
1:40:52
Maminka mu zaèala nadávat
1:40:59
a házela po nìm kameny.
1:41:01
On ale pøesto pøiel ke mnì
a dal mi dvì pesos,
1:41:06
velké jmìní pro malého
venkovánka. Bylo to v roce 1948.
1:41:13
Potom jsem se dovìdìl,
e to byl mùj otec.
1:41:16
Tak tohle jím.
1:41:19
Avokádo, penát, malangu
1:41:23
a tohle je papája,
tu mùu jen jako pyré.
1:41:27
Zùstal jsem dítìtem. Rád se
bavím, miluju dìtský svìt.
1:41:35
A pro osamìlého èlovìka
je tahle strava praktická.
1:41:39
Kdy píu, staèí otevøít
tuhle dìtskou pøesnídávku
1:41:44
a pøíprava zabere
nejvý tøi minuty.
1:41:53
Chrání mì pøed zlými duchy.
1:41:55
Vydal jste hodnì románù?
1:41:58
Napsal jsem jich asi devìt.
Ale na Kubì mi vydali jen jeden.