:09:01
U mì je to pøesnì naopak.
:09:02
- Jak dlouho u jsem tady?
- Pár dní.
:09:05
- A dríte mi telefony?
- Jak jste chtìl.
:09:08
Dobøe. Ale tenhle
chlápek je výjimka.
:09:11
Znáte ho?
:09:13
Jo, je to vá pøítel.
:09:14
Proè si to myslíte?
:09:16
- Vidìl jsem vás pohromadì.
- Není to mùj pøítel.
:09:20
Kdy zavolá nebo se tady ukáe,
:09:22
cinknìte mi do pokoje.
:09:24
- Jmenuje se jak, Teddy?
- Jo, Teddy.
:09:28
Doufám, e mùj stav pro vás
není problém.
:09:31
Ne, dokud si budete pamatovat,
e máte zaplatit...
:09:36
Ètyøicet.
:09:39
Ten chlápek...
:09:42
Támhle je.
:09:46
Lenny!
:09:48
OHOL SE
:09:49
Skuteènì potøebuje systém.
Musí se nauèit
:09:52
vìøit svému rukopisu, to se stane
dùleitou èástí ivota.
:09:57
Píe si poznámky,
:09:58
a jejich umístìní je
taky moc dùleité,
:10:01
Nìco jako kabát se esti kapsami,
:10:03
kde je kadá kapsa urèená
pro nìjakou vìc.
:10:05
Musí se nauèit
:10:07
kde co je
:10:08
a jak ten systém funguje.
A musí mít strach,
:10:10
e ti ostatní napíou nìco,
co nebude dávat smysl,
:10:13
nebo se tì pokusí
svést z cesty.
:10:15
Lidé se mohou pokusit
vyuít nìkoho v tomhle stavu.
:10:19
A kdy má nìjakou
:10:22
ivotnì dùleitou informaci,
:10:24
je øeením napsat si ji na tìlo
místo na kus papíru.
:10:27
Je to prostì neustálé
si pøipomínání nìèeho.
:10:37
Kdo volá?
:10:45
Vzpomeò si na Sammyho Jankise.
:10:57
FAKTA: