:58:04
Jak jsem jen mohl vìdìt,
:58:07
e v ty poslední,
osudové dny,
:58:15
e síla, temnìjí
ne árlivost,
:58:21
a silnìjí ne láska,
:58:24
se zaèínala
zmocòovat Satine.
:58:36
Kde je?
:58:46
- Myslíte, e bude dnes veèer v poøádku?
- Zítra ráno - nejdøív.
:58:59
- Vévoda odchází.
- Ona se zpovídáááá!
:59:02
Zpovídá? Za jakého imbecila
mì to máte, Zidlere?!
:59:06
Najednou pocítila
obrovskou touhu
:59:09
navtívit knìze a ...
:59:12
... a vyznat se ze svých høíchù.
:59:14
- Coe?
- Chtì být oèitìna od svého
døívìjího ivota.
:59:18
Pohlíela na dnení noc jako
na svou svatební noc.
:59:21
Pohlíela na dnení noc jako
na svou svatební noc.
:59:22
- Svoji svatební noc?
- Je jako stydlivá nevìsta.
:59:26
Øíká, ..., e se s Vámi cítí ...
:59:30
... jako panna.
:59:33
Panna?
:59:34
Vdy víte. Jetì nedotèená.
:59:39
Nedo ...
:59:41
Øíká, e se cítí tak skvìle,
:59:45
kdy ji objímáte
:59:48
a dotýkáte se jí.
:59:51
Jako panna.
:59:54
Zkrotila svou divokost.
Zvládla to.
:59:58
Ani nevìdìla,
jak byla ztracena,