:02:02
Veselé Vánoce.
:02:29
Pardon.
:02:45
- Wooh! Promiòte.
- Omlouvám se.
:02:46
- Chcete je?
:02:49
- Ne. Prosím.
- Vezmìte si je. Jsou poslední
:02:51
Uh, sleèno, nemáte jetì jeden pár
tìchto èerných kamírových rukavic?
:02:54
- Vechno, co máme, je tady.
- Vy nemáte sklad?
:02:57
- Ani sklep?
Ne. Ne. A nemáme dokonce ani pùdu.
:03:01
Um, poslyte, vezmìte si je.
Já je nepotøebuju.
:03:04
- Ne, ne, ne.
Vy jste je vidìl první. Já--
- Prosím. Trvám na tom.
:03:09
- Vemte si je. Moment.
- Oh! Oh!
:03:11
- Promiòte, pane. Ty jsou nae.
- Opravdu?
:03:13
Oh. Vae rukavice? Jak to?
Jenom tady tak visí,
:03:17
a pospávají se svou
malou cenovkou.
:03:19
- Zrovna se o nì dohadujeme
jasné?
- No, Mám pro vás novinku.
:03:23
Mùete se o nì dohadovat
jetì dlouho poté, co si je koupím.
:03:26
- Uklidnìte se, ano?
- Uklidnit se? Za pìt dnù jsou Vánoce.
:03:28
Jsem uprostøed
New Yorského obchoïáku.
On chce, abych se uklidnil.
:03:31
Víte, tyhle mìly být
velmi zvlátní dárek pro nìkoho dùleitého.
:03:34
- Ano, stálo nás to
hodnì pøemýlení.
- e?
:03:38
- No, tak pro koho byly?
- Mého pøítele.
- Mou pøítelkyni.
:03:40
- Jejího pøítele.
- Jeho pøítelkyni.
:03:42
Jeden pár rukavic pro dva lidi?
:03:45
- To je tìké vysvìtlit.
- Zkuste to.
:03:47
Dobøe.
Pokraèujte.
:03:49
Oh. Uh, tedy, on je
momentálnì mùj pøítel.
:03:55
Ale za 18 mìsícù--
:03:58
Po operaci--