:20:05
Výhled pøímo
na World Trade Center.
:20:14
Je to krásný byt.
:20:19
Nechám vás o samotì,
abyste se mohli rozhodnout.
:20:24
-Paneboe. Neuvìøitelný.
-Líbí se mi!
:20:27
Pøeje nám tìstí.
Miluju tì.
:20:34
Já nevím.
:20:39
Musím konèit.
Vypadá, jako by ho pøejel autobus.
:20:43
Zavolám ti potom.
:20:47
-Cítím se jako pøejetý autobusem.
-Øekls jí to?
:20:56
-Bylo to zlý?
-Ne tak, jak jsem myslel.
:21:00
Nebyla hysterická
nebo nìco takovýho.
:21:05
Reagovala na to
podivnì klidnì.
:21:11
-To je dobøe, ne?
-Jo. Já jen. . .
:21:15
-Jen jsem to tak neèekal, to je ve.
-Co øekla na nás?
:21:23
Neøekl jsem jí to.
Myslím, e to nebylo nutnì.
:21:27
Tohle jí po tøech letech vpálit,
pøipadalo mi to
:21:32
hrozný. Jen jsem jí øekl,
e je konec.
:21:36
A myslím,
e víc nepotøebuje vìdìt.
:21:39
Jistì.
A smíøila se s tím?
:21:43
Snad. Já nevím.
Bylo to divný. Byla taková. . .
:21:49
Ví, pøipadala mi
taková chladná.
:21:53
Chci øíci,
byla natvaná.
:21:56
Byla natvaná, chudinka.
Mìla být proè.
:21:59
Nevypadala
hroznì natvanì. . .