:50:06
Ty hloupé dìvèe.
:50:17
Zbláznila ses?
To jsem zakázal!
:50:19
Pøestaò Diego! Nemùe mnì nakázat,
abych tu zùstala!
:50:21
Ale ano, mùu, dej mnì to!
:50:23
Ne Frido! Tímhle vím u jsme si proli!
:50:26
Chci jít, sakra..
Dej mnì tu zatracenou nohu!
:50:29
Doktore, prosím vás pomozte mi.
:50:31
Co se dìje?
:50:33
Øekl jsem jí, e musí zùstat v posteli.
Doadovala se, e vás musíme zavolat.
:50:36
Jdu na mou výstavu.
:50:38
Èekala jsem na výstavu v mé zemi celý mùj ivot.
Nechci ji propást.
:50:47
Jestli se ta bronchitida zhorí, zmìní se na pneumonii.
:50:51
Frido, za ádných okolností nesmí opustit postel.
:50:54
Slibuju, e ti povyprávím vechny detaily.
:51:12
Bylo tam vyzáblé dítì s tímto oboèím,
které na mì køièelo :
:51:16
"Diego, chci ti ukázat moje obrazy! "
A to, samozøejmì, mì pøimìlo, abych el dolù se na ni podívat.
363
00:51:26,030 --> 00:51:29,890
Udìlal jsem to, a u jsem nepøestal.
:51:30
Ale nechci mluvit o Fridì
jako její manel, ale jako umìlec.
:51:36
Obdivuju ji.
:51:39
Její práce je kysele jemná.
:51:45
tvrdá jak ocel a krásná jak motýlí køídla.
:51:51
Líbezná jako úsmìv ...
:51:54
...krutá jako ..
:51:57
...hoøkost ivota.