:45:02
...na jeden moment...
:45:05
...kdy toto tìlo, které drím v náruèí
pøestane dýchat...
:45:10
...pøestane ít.
:45:12
Jednodue se zastaví.
:45:19
Jednoho dne, uvidí moje jméno na pohøební hostinì
a vzpomene si na tuto chvíli.
:45:26
Ty jsi opravdu z nìjakých vyích sfér.
:45:29
Proè jsi skonèil na vojenské kole?
:45:32
Kvùli Mimi.
:45:33
- Mimi?
- Mojí matce.
:45:36
Ty øíká své matce "Mimi"?
:45:38
"Protivná" je trochu nemotorné.
:45:40
Správnì.
:45:41
"Medea" u bylo zadané.
:45:46
Tvoje matka tì poslala do vojenské koly?
:45:50
Pøi ví upøímnosti k ní, mì vyhodili
z vìtiny kol na východním pobøeí.
:45:57
Stále jsem pøedpokládal, e vojenská kola
byla jen její prázdnou výhrùkou jako u jiných rodièù.
:46:02
Ona to nazvala klamem.
:46:05
Zazlívá ji to, e tì tam poslala?
:46:08
Jsem rád, e jsem tam el.
:46:10
Vechno mi v tu chvíli bylo jasné.
:46:12
Co?
:46:15
Boj.
:46:16
- 15 minut.
- Dobøe.
:46:19
Za 15 minut poèká upravený dole na otce...
:46:22
...anebo pojede autobusem.
:46:23
Vím.
:46:40
Otèe?