:07:29
- Jeíi!
- Ne, jenom já.
:07:33
Jak ses sem dostal?
:07:37
- Kdes je vzal?
- Udìlal kopii tvých.
:07:40
- Kdy?
- Minulý týden kdy jsi mì poslala pro jídlo.
:07:46
Dej mi je.
:07:48
Nejsi unavená z neustálého
poutìní mì dovnitø?
:07:50
Vidí, jak ti pracuje mozek? Jak se
z jednou týdnì stane neustále?
:07:54
Vlastnì minulý týden to bylo dvakrát
vèetnì pátka,
:07:58
kdy jsi mì probudila z hlubokého, pøíjemného
spánku a doadovala ses uití mého tìla.
:08:02
- Mohl jsi øíct ne.
- Co? Dìlá si srandu?
:08:04
Bylo to povolání k akci.
:08:06
Oblékl jsem se za 30 sekund
jak dobrovolný hasiè.
:08:08
Byl jsem blázen...
:08:09
Mìl bys pøestat mluvit a poslouchat mì.
Chci ti nìco øíct.
:08:12
Jo?
:08:14
- Slova jsou mým artiklem, Joyce.
- Já vím.
:08:17
Nemùe ucpat zdymadlo.
:08:20
- Polo to.
- Co?
:08:23
- Musíme s tím pøestat.
- Pøestat s èím?
:08:25
Rád tì pozoruju v koupelnì.
:08:27
Jsi jako atlet po zápase,
jak si utírá váleèné barvy.
:08:32
Musíme pøestat se vídat.
:08:34
Fakt?
:08:37
Celá tahle vìc byl patný nápad.
:08:39
Vìtinou mám dobrý posudek,
ale tentokrát vyletìl z okna.
:08:42
Celá tahle vìc je dobrý nápad.
Nikdo o nás neví.
:08:46
Vichni si vyjdeme, sednu
si tam a
:08:48
za pár hodin
:08:50
vím, e budu cestující
obchodník
:08:52
a ty bude osamìlá
hospodyòka.
:08:54
Chci, abys byl dospìlý.
ádné scény.
:08:59
Joyce, jsem tvùj kluk.
Ulechtilý.