1:20:02
- ale--
- Dìlala jsi to?
1:20:04
No, to bylo spojeno s místem.
1:20:06
Ale tentokrát nemohu zradit Simonu.
1:20:09
Nemohu.
Ona je sama laskavost, Viktore.
1:20:12
- Ne, ona není nic.
- Oh, Viktore.
1:20:16
Øíká to teï, ale ráno
1:20:18
pùjde za ní.
1:20:20
- Ne. Ne.
- Ano, Viktore.
1:20:21
Vyhodil jsem ji.
Ji nikdy nebude pracovat.
1:20:24
Samozøejmì bude.
Obecenstvo ji chce.
1:20:27
- Ne jestli nebudu chtít.
- Ty?
1:20:29
- Yeah.
- Jak ji mùe zastavit?
1:20:35
Øeknu ti teï tajemství, Elaine.
1:20:45
Simona není skuteèná osoba.
1:20:53
Objevil jsem jí.
1:20:56
Kadý herec je objev.
1:20:58
- Elaine--
- Prosím.
1:21:00
Mùe být astný, e tak loajální
a zùstala s tebou.
1:21:03
Moná, e zùstává ze soucitu.
1:21:05
Kdo ví? Tím myslím, ona ji tì
ve skuteènosti nepotøebuje.
1:21:07
Poslouchej, je jako vzduch.
1:21:09
- Ona jsou pixely.
- Co?
1:21:11
Poèítaèový kód, který jsem vymodeloval
1:21:15
z matematické rovnice
1:21:17
Zdìdil jsem jí po bláznovi.
1:21:21
Kolik jsi toho vypil?
1:21:23
Není ádná Simona.
1:21:25
- Já jsem Simona.
- Ty jsi Simona?!
1:21:28
Udìlal jsem nemoné.
1:21:33
Obnovil jsem
1:21:36
nekoneènou nuanci
1:21:39
lidského bytí--
1:21:41
lidskou dui.
1:21:43
Nic jsme nevzal,
1:21:46
a udìlal nìco.
1:21:51
Vdechnul jsem ivot stroji.
1:21:56
- Udìlal jsem zázrak.
- Viktore, prosím pøestaò.
1:21:58
- Prosím.
- Pøísahám, Elaine.