:59:01
"ti, co nevidí, poehnáni jsou."
:59:06
"A zítra dìje se, co dìje,"
:59:12
"dnení noc celou propijeme."
:59:35
Co tì trápí?
:59:37
Nic. Jen jsem
toho moc snìdla.
:59:40
Bál jsem se, e nejsi
zvyklý na prosté jídlo.
:59:43
Vlastnì to není
tím jídlem.
:59:45
Je to tìmi lidmi.
:59:48
Jistì, prosté jídlo je pro
tebe jen zajímavostí.
:59:51
A se vrátí do paláce,
brzy na vechno zapomene.
:59:55
Ale jednu vìc bych si
chtìl ujasnit.
:59:57
Neznáme se dlouho,
:59:59
ale jsme opravdoví pøátelé.
1:00:01
A já tì beru jako bratra.
1:00:03
Take, øekni mi popravdì:
1:00:05
Vánì má rád moji sestru?
1:00:08
Pokud ano,
1:00:10
tak bych rád, aby ses se mnou vrátil.
Aby nemìla strach.
1:00:13
Ale pokud pro tebe
byla jen povyraení,
1:00:15
tak se musíme rozdìlit.
1:00:17
A já u tì nechci
víckrát vidìt.
1:00:19
Mám jen jedinou sestru,
1:00:21
a nechci ji vidìt trpìt.
1:00:23
Tvoji sestru mám moc ráda.
1:00:24
Ale je nemoné,
abychom...
1:00:26
To staèí!
1:00:29
Hotovo.
1:00:39
Zdá se, e nae cesty se vdycky
protnou v tomto místì.
1:00:42
Vdycky se tady setkáme.
1:00:45
Zdejí rozkvetlá broskvoò
je pøekrásná.
1:00:47
Øekla jsem mu, e chci
vìtvièku domù, na památku.
1:00:51
Ta v paláci nikdy nekvete.
1:00:58
Vem si ji a uvidí,
na jaøe urèitì vykvete.