1:35:00
Cítila jsem se jako zajatec.
1:35:03
Dokáe si pøedstavit jak jsem
z toho byla zoufalá?
1:35:20
Jedno odpoledne jsem tì
nechala u jejího domu...
1:35:24
...aby jsem mohla jít
s pár pøáteli na plá.
1:35:28
A jedna vìc vedla k druhé.
1:35:33
Mìli místo v Ensenade.
1:35:37
Bylo to nádherné.
1:35:39
Nedokáe si to ani pøedstavit.
1:35:41
Moci si po obìde zdøímnut...
1:35:44
...milovat se celý den kdy jsem
jen chtìla a nemuset pøemýlet:
1:35:48
Co dìlá Astrid? Kde je Astrid?
Mámo, mámo...
1:35:52
...tulíce se ke mnì jak pavouk.
1:35:55
A nakonec, chtìla jsem tì
ze zoufalství hodit o stìnu.
1:36:05
Jak dlouho si byla pryè?
1:36:10
Asi rok.
1:36:13
Plus mínus pár mìsícù.
1:36:17
-Mùj Boe.
-Ty se neptá na správné otázky.
1:36:21
Neptej se proè jsem odela.
Zeptej se, proè jsem se vrátila.
1:36:26
Mìla si se dát sterilizovat.
1:36:28
Mohla jsem tì tam nechat,
ale neudìlala jsem to.
1:36:31
Nerozumí tomu?
Alespoò jednou jsem udìlala správnou vìc.
1:36:36
Kdy jsem se vrátila,
ty si mì poznala.
1:36:39
Sedìla si pøi dveøích.
Dívala si se a hledala si mnì.
1:36:45
Vypadalo to jak kdyby si na mnì
celý ten èas èekala.
1:36:48
Já jsem na tebe vdy èekala.
To je konstanta v mém ivotì.
1:36:52
Èekaní na tebe.
Vrátí se zpìt?
1:36:55
U si zapomnìla jak si mì pøivázala pøed
obchodem nebo nechala v autobuse?