:43:02
A jak Václav hledìl na ni!
Jako by se doopravdy
:43:05
doadoval ochrany...
:43:11
Pozor vak s tím tralala!
Hra je teprv rozdána.
:43:16
I kdy slibnì zaèala,
není jetì vyhraná.
:43:38
Tak jak v poutích Arábie
zlatosejný Fébùv hled
:43:43
pøináí smrt pro lilie,
take schnou a vadnou hned,
:43:45
avak sotva smrkne se,
plodorodný krápot ros
:43:50
zas jim ití pøinese,
nadìji jim svlaí los
:43:53
tak je sprkou ivonosnou
pohled tvého do oka,
:43:57
pohled na tì, krásovznosnou,
pro tvého zde otroka.
:44:01
U jsem vad, u jen tak tak,
kdy vtom spasil mì tvùj zrak.
:44:06
Ké by bozi chtìli dát,
bych i já moh jedenkrát,
:44:11
døíve ne èas mávne kosou,
být tvým sluncem, být tvou rosou.
:44:16
Dostat mue k pohledání
v bojích jako v rýmování,
:44:20
jistì èest je pro dívku.
Dnes vak zhusta mládenec
:44:25
dává k prosbì o vìnec
prázdnou slovní nádivku.
:44:27
Jak pak vìøit tomu áru?
- Co je mono nevìøit,
:44:31
e miluji krásnou Kláru?
Chce, bych odpøisáh svùj cit?
:44:35
e rád má - vím bez pøísah.
e vak stále bude mít
:44:38
ádný slib mi nezaruèí.
- Ach, ké jako v hroudì hrách
:44:41
v srdci mém to slùvko puèí,
a pak pevným koøenem
:44:45
navìky se chytí v nìm!
- V dávných dobách rytíø pravý
:44:48
buïto u si dobyl slávy,
buï ved boje krvavé,
:44:52
døív ne zjevil city své.
Pro tu, o kterou mìl zájem,
:44:55
svádìl turnaj za turnajem,
arénou se s kopím honil,
:44:58
sráel s koní celé pluky,
a pak teprv, kdy se sklonil