:48:02
vecko strané, ohavné!
Kdysi takováhle Klárka
:48:07
øekla nìnì miláèkovi:
"Stranì stojím o kanárka!"
:48:11
Ale dnes ti stroze poví:
"Chce-li, abych astna byla,
:48:14
obstarej mi - krrrokodýla!"
:48:24
Mlèet, pùst - snad pámbu dá.
Stráce ke mnì nepostaví.
:48:29
Ale tahle obluda...
S tímhle a se ïábel baví!
:48:34
Ach!
- Co? - Nic.
:48:36
- A mlè! Vak ví! - Vím
Vím? Vím houby! Zùstává?
:48:45
Odchází? Zaè rozdává?
Tolik vím, e dal mi zlato,
:48:50
vím, e dobøe udìlal.
Nevím vak, zda od èíníka
:48:55
neèeká mì výprask za to.
Vím, jak zradím záletníka
:48:59
za to, e chce støílet z flinty.
:49:33
Dùkaz lásky otcovy,
i kdy vzácný, drahý je mi.
:49:38
Vecky rány, hoøkosti,
je mi osud nakládá tu,
:49:42
pøenechávám - k dobru tvému
nejvyímu majestátu.
:49:47
tìstí stvoøit pro syna,
to je dnes má jediná
:49:51
aspirace na té zemi.
Jenom tys má nadìje,
:49:54
svìt mi ji vak nepøeje.
Mezi nás chce vrazit klín,
:49:58
chce se tìit smutkem mým,
ïábel, satan chce tì zmást,