:50:02
tvému mládí strojí past.
- Nerozumím...
:50:06
- Nerozumí
A co Klára?!
:50:08
Ctnostná! Vím.
Tu zboòovat...
:50:11
- ...tajnì umí!
- Bylo-li to tajemstvím,
:50:14
pak jen proto, e jsem døíve
smíøit chtìl dva soky divé.
:50:17
Mne s èíníkem Bùh to ví,
e jsem k tomu hotový,
:50:23
vdy jsem bohabojný mu!
- Dovol tedy, abych s Klárou...
:50:26
O tom ani slova u!
Já jsem kliïas kadým coulem,
:50:29
ale on je prudina!
- Je snad Klárka tomu vinna,
:50:32
e je strýèek potøetìný?!
- Vinna nebo nevinná
:50:34
zaslouí si jiné eny!
A - srdénko - bude jiná!
:50:36
- To je tvrdý rozsudek!
- Zùstane vak, jak jsem øek!
:50:39
Vdy mé tìstí, pokud vím,
je ti cílem jediným.
:50:42
- Bùh to ví!
- Já mám ji rád.
:50:47
- Zdání!
- Spí bych mrtev pad!
:50:49
- Toho bych se nelekal.
- Pøísahám!
:50:52
Dost! nemluv dál!
Snáej osud odevzdanì.
:50:54
Nech se dìje vùle Pánì!
Leè, srdéòko, kam se tady
:51:00
podìly tvé dávné spády?
Mlèí? Coe?
:51:08
K nevíøe,
co ve ví tem starý, e?!
:51:11
- V mládí...moná...
- Quondam byla
:51:15
stolníková pøec ta milá,
zboòovaná, jediná...
:51:19
Teï je vedle, u sousedù...
- Dala ruku èíníkovi...
:51:22
Tomu vìøit nedovedu,
dokud sama neodpoví.
:51:24
- Neodpoví? Stolníková?
- Ztratil jsem s ní dvì tøi slova
:51:27
nu, a pokud soudit mohu,
pøijme ruku syna mého.
:51:33
- Syn vak její nepøijme.
- Syna - díky pánubohu!
:51:38
vzorného mám, posluného!
Dal jsem smlouvu sepsati.
:51:42
Podle ní, kdo zruí slib,
ten sto tisíc zaplatí.
:51:53
- tìstí své si cením líp.
- tìstím nyní ona ti je.
:51:57
To spí hrob mou bolest skryje!
Leè i èíník jetì ije;