Levity

:00:57

- Já jsem opravdu zde, ne ty.
- Je to na mnì.

:01:17

Mami? Mami?

:01:42

Nejvíce si z døívìjška vzpomínám
na lidské hlasy.

:01:50

Na jakési vznášení vzduchem.

:01:54

A na smích.

:01:59

Každý byl nìkdy do nìèeho zasvìcen.