1:20:00
Tady seíváme strany
a potom
1:20:02
je dokonèí v jiném vìzení.
1:20:06
Je to dobrá práce.
1:20:08
Urèitì.
1:20:10
Lidé budou vdycky potøebovat boty, ne?
1:20:19
Ann, pøepokládám, e mì
tvoje matka poøád nenávidí.
1:20:21
Tati, ona nenávidí kadého.
1:20:23
Jo, ale mì asi nejvíc.
1:20:26
Nìkdy jo.
1:20:31
Nìkteøí z nás...
1:20:35
prostì nemùou ít ivot
podle toho, jak chtìjí jiní lidé.
1:20:43
A se snaí, jak chce,
1:20:47
prostì to nejde.
1:20:48
Asi ne.
1:20:51
- Vìøí mi, ne?
-Jo.
1:20:54
Vìøím ti.
1:20:56
Je to tìké.
1:21:02
Jako kdy
1:21:04
nìkoho miluje a nemùe
je udìlat astnými.
1:21:10
Miluje je, ale...
1:21:16
neumí je milovat tak,
jak chtìjí oni.
1:21:19
Chápe, co myslím?
1:21:21
Kdy mi pole velikosti bot holek,
mùu jim udìlat boty.
1:21:26
Dobøe.
1:21:32
Chci se dotknout tvého oblièeje.
1:21:37
Pamatuju si na ten pocit.
1:21:41
Hodnì vìcí jsem zapomnìla,
ale to si pamatuju.
1:21:44
Pamatuju,
1:21:46
jak jsi poutìl nahrávku zvonkù,
ne jsi odeel z domu.
1:21:52
A potom jsi hned odeel.
1:21:55
Rád jsem slýchal
z domu hrát tu muziku,
1:21:57
kdy jsem el ulicí.