:45:04
Ten samý den jsem stála v kuchyni,
civìla z okna.
:45:11
Stejnì to je divné, na co si vzpomene,
kdy se stane nìco zlého.
:45:17
Kdy øekl e odchází, jakoby nic,
:45:25
Jako by mì nemiloval.
A taky asi ne.
:45:30
A potom... vybìhne ven
:45:35
a objeví se auto jako kouzlem
nebo tak nìjak.
:45:40
On nastoupí a odjede.
Pryè, prostì jen tak.
:45:48
- Já bych ti to nikdy neudìlal. - To je
za tìchto okolností dost nepravdìpodobné.
:45:56
Ne, opravdu.
To bych ti nikdy neudìlal.
:46:03
- Ty si na mì ani nepamatuje, viï?
- Ze kdy? - Objednal jsem si ústøice.
:46:09
A tys mìla uprostøed èela
perlièku potu a já ti ji chtìl otøít.
:46:17
- Potøebovala jsi zachránit.
- Bylo to tak vidìt?
:46:32
Takhle to nejde.