:44:10
-Chtìlo se mi sednout.
-Já vím... take...
:44:17
-Zaènìme tím nejoèividnìjím.
-Vy nejste èlovìk, e?
:44:23
Nu bylo tìké pøijít s nìèím zøejmìjím.
:44:26
Kdybych mìl hádat, øekl bych,
e jste program ze svìta strojù.
:44:31
-A zrovna tak on.
-Zatím správnì.
:44:35
-Ale je-li to pravda, znamenalo by to,
e jste souèástí systému.
:44:39
Dalí typ nadvlády.
:44:42
Jen tak dál.
:44:44
Pak asi ta nezøejmìjí otázka je:
jak vám mohu vìøit?
:44:48
Trefa.
:44:51
Je to lapálie, o tom není pochyb.
:44:54
patné zprávy jsou, e opravdu nelze zjistit,
zda jsem tu, abych ti pomohla nebo ne.
:44:59
Je to opravdu jen na tobì.
A ty to zatracené rozhodnutí udìlat musí a buï
:45:04
pøijme, co ti povím
nebo to odmítne.
:45:08
Bonbon?
:45:13
U dopøedu víte, jestli si vezmu?
:45:16
Co bych to byla za vìdmu, kdyby ne?
:45:18
Ale kdy u to víte, jak se pak mohu rozhodnout.
:45:22
Protoe jsi sem nepøiel, aby ses rozhodoval.
:45:24
U ses rozhodl.
:45:26
Jsi tu, abys pochopil, proè ses tak rozhodl.
:45:36
Myslela bych si, e u ti to dolo...
:45:40
-Proè jste tu?
-Ze stejného dùvodu.
:45:44
Miluji bonbony.
:45:46
Ale proè nám pomáháte?
:45:49
Vichni jsme tu kvùli tomu, kvùli èemu tu jsme.
:45:53
Mì zajímá jen jediná vìc, Neo.
Budoucnost.
:45:57
A vìø mi, já to vím, jediný zpùsob, jak tam dojít,
je spoleènì.