:46:01
...mámu tvalo,
e chodím pozdì do koly.
:46:04
Tak mì sledovala, aby vidìla proè.
:46:07
Dívala jsem se, jak ze stromù padají
katany a kutálejí se po chodníku.
:46:11
Jak po zemi leze mravenec,
jak listí vrhá stín na kmen stromu.
:46:17
Na malièkosti.
:46:19
A s lidma je to stejný.
:46:21
Vidím na nich detaily, který jsou
pro kadýho pøíznaèný...
:46:24
...a mì to dojímá.
A pak mi chybìjí.
:46:28
Nikoho nemùe nahradit...
:46:30
...kadý má svoje
jedineèný jemnùstky.
:46:37
Takhle si tøeba pamatuju,
e jsi mìl nazrzlý vousy...
:46:41
...a jak se ti v nich tøpytilo slunce...
:46:44
...ráno, ne jsi odjel.
:46:47
Tak si to pamatuju a chybí mi to.
:46:51
Jsem pratìná, co?
:46:53
Teï u to vím jistì. Chce vìdìt,
proè jsem napsal tu knihu?
:46:57
- Proè?
- Abys pøila na ètení v Paøíi...
:47:00
...a já ti tam mohl øíct:
"Kde jsi sakra byla?"
:47:04
Ne, proto, abych tu dnes byla?
:47:07
Myslím to vánì, psal jsem to
proto, abych tì nael.
:47:11
Dobøe, tohle není pravda...
:47:13
...ale je to od tebe hezký.
- Ne, je to pravda.
:47:16
Jakou jsme mìli anci,
e se zas potkáme?
:47:19
Po tom prosinci asi nulovou.
:47:22
Ale my nejsme skuteèný.
:47:25
Jsme jen postavy ze snu
staré dámy...
:47:28
...co na smrtelné posteli sní o mládí.
:47:30
Museli jsme se setkat.
:47:32
Boe, proè jsi nepøijela do tý Vídnì?
:47:37
- U jsem ti to øíkala.
- Kdy já bych si...
:47:41
...tak pøál, abys tam byla.
:47:43
Mohli jsme ít úplnì jinak.
:47:46
To si myslí?
:47:48
To teda ano.
:47:50
Tøeba ne. Moná, e bychom se
zaèali nenávidìt.
:47:53
Má pocit, e se nenávidíme?
:47:57
Ví, tøeba jen zvládáme
náhodná setkání...