:39:02
Za deset let.
:39:04
Pøitom neví,
kde bude za deset minut.
:39:08
e jo?
:39:24
- Kdo hraje na tu trubku?
- Daniel, zlato, on je majitel.
:39:30
Je skvìlej. A dohraje,
mùe ho sem pozvat?
:39:34
- Zvu ho na drink.
- Jasnì, zlato.
:39:44
Kdy mi bylo 19,
uklízel jsem tady stoly.
:39:48
Prachy nebyly patný,
ale o to nelo.
:39:50
Byla tu muzika.
A já u toho.
:39:53
Vzpomínám si na jeden veèer.
:39:55
22. èervence 1964.
Víte, kdo pøiel?
:39:58
Ahoj.
:40:00
Miles Davis.
:40:02
- Osobnì?
- Jo.
:40:03
Tamhletìma dveøma veel
nejlepí chlápek na planetì.
:40:07
Boe.
:40:08
Zrovna na Vine
nahrával desku
:40:11
pro Columbii.
Take Miles veel.
:40:14
A ne jste se nadáli, tak stál
na pódiu a jamoval s kapelou.
:40:19
- To muselo bejt...
- Bylo to dìsivý.
:40:22
On byl tak soustøedìnej.
:40:24
el z nìj trochu strach.
:40:27
Kadej vìdìl,
:40:28
e nemùe jen tak
mluvit s Milesem Davisem.
:40:31
Moná vypadal hrùzostranì,
ale byl zabraný do hudby.
:40:35
Mladej pár hipíkù
se s ním chtìl pozdravit.
:40:39
Ten kluk mu øíká: "Ahoj, jsem..."
:40:42
A Miles: "Zmiz mi z oèí,
ty zhulenej parchante.
:40:45
A tu kurvu si vem s sebou."
:40:49
Takovej...
Takovej byl Miles.
:40:51
Takovej byl, kdy byl
pohrouenej do hudby. Stranej.
:40:56
Mluvil jste s ním?
:40:57
- Jetì líp.
- Ne.
:40:59
- Asi 20 minut jsem s ním hrál.
- Neuvìøitelný.