Pregi

:41:50

Mùj otec už mì pak nikdy nevidìl.
Od té doby, co jsem utekl z domova,

:41:56

stal se mùj život dokonale neteèným.
Nikdo ode mne nic nechtìl.

:42:02

Lidé tolerovali mou pøítomnost.
Neskonèil jsem ve stoce.

:42:09

Každý má nìjaké pøíbuzné,
které mùže poprosit o azyl.

:42:14

Byly èasy, když slovo azyl
mìlo dobrý zvuk.

:42:20

To jsem já...

:42:23

... Vojtìch.

:42:27

Je mi 30 let a znovu nìkdo
touží výslovnì po mé pøítomnosti.

:42:35

Snažím se vzpomenout,
jak se to stalo.